Výborný domácí kečup

Protože už brzy nastanou ranní mrazíky, je třeba postupně sklidit zbytek úrody ze zahrady. Utržená rajčata nám nikdy dlouho nevydrží pěkná, protože jsem se rozhodla je rovnou nějak zpracovat. Tentokrát jsem z nich vytvořila domácí rajčatový kečup. 


Jeho výroba je poměrně jednoduchá a ani 
na něm není moc co zkazit:-)


Suroviny:

• 4 000 g vyzrálých rajčat
• 500 g cibule
• 500 g jablek
• 300 g cukru krupice
• 250 ml octa
• 2 polévkové lžíce soli
• 2 polévkové lžíce sladké papriky
• 1 lžíce chilli (pokud chceme pikantnější, tak klidně více)
• 10 ks hřebíčků
• 10 ks nového koření
• 10 ks celého pepře
• 1 kávová lžička skořice (nemusí být)

Rajčata omyjeme a pokrájíme na kousky. Vybíráme vyzrálá rajčata, ale dáme pozor, aby žádné nebylo nahnilé. Cibuli oloupeme a pokrájíme na větší kostky, omytá jablka rovněž (ta se loupat nemusí).

                            

Nakrájená rajčata, cibuli a jablka vložíme do hrnce a zalijeme octem. Osolíme, přidáme koření a dáme vařit. Na mírném ohni necháme povařit přibližně 1,5 hodiny, občas promícháme.

Přímo v hrnci pečlivě rozmixujeme ponorným mixérem, přidáme cukr a ještě asi 10 minut povaříme do zhoustnutí. Tentokrát mícháme častěji, po přidání cukru je větší tendence, že se bude směs připalovat.

Hotovou směs propasírujeme přes síto a dáváme do vymytých sklenic. Z tohoto množství máme asi 10-12 sklenic o objemu 300 ml. Není to nezbytné, ale já raději ještě zavařuji asi 20 minut při teplotě 80 stupňů Celsia. 

Hrátky s vitrážovými barvami - další skleněné podložka

S vitrážovými barvami se dá skutečně vytvářet všechno možné. Tady přináším ještě jednu inspiraci pro ostatní, tentokrát na malovanou skleněnou podložku obdélného tvaru. 

Podrobný postup již vypisovat nebudu, je totiž stejný jako v ostatních příspěvcích, které se zabývají malováním na sklo.

Opět jsem na odmaštěné sklo nejdříve překreslila obrysy pomocí kontury. Po řádném zaschnutí jsem se pustila do vybarvování. Zlato-bílý rámeček ze čtverečků je vymalován univerzálními barvami, kolečka nevypalovacími vitrážovými barvami. Postupných odstínů v rámci jednoho kolečka jsem dosáhla pomocí zesvětlovacího média. 

V průběhu práce:

Hotová malovaná skleněná podložka:

Domácí sušená rajčata nakládaná v oleji

(recept pro přípravu v sušičce ovoce)

I přes veliké sucho jsme letos měli nadúrodu rajčat, a tak jsem přemýšlela, jak by se dala uchovat tak, aby si co nejvíce zachovala skvělou chuť. 

Na farmářských trzích pravidelně kupujeme různě ochucená nakládaná sušena rajčata, která nám moc chutnají a používáme snad do všeho (do těstovin, kuskusu, rýže, na pizzu i na maso). A protože doma máme sušičku na ovoce, rozhodla jsem vyzkoušet něco podobného sama.

Rajčata jsem omyla a nakrájela na asi 0,5 až 1 cm silné plátky. Někdy se doporučuje je oloupat nebo vydlabat jádřince, ale to jsem nedělala, navíc jsem vybrala masité druhy rajčat, která mají minimální množství semínek...

Kolečka rajčat jsem postupně rovnala do sušičky, snažila jsem se o co nejmenší mezery, aby se jich tam vešlo co nejvíce. Každý plát s rajčaty jsem důkladně osolila (použila jsem hrubší mořskou sůl) a ochutila bylinkami, konkrétně sušeným tymiánem a provensálským kořením.

Před začátkem sušení:

A tady už se rajčata pomalu suší:

Sušičku na ovoce máme jednoduchou, bez možnosti nastavení teploty, ale rajčata se v ní sušila pěkně a bez problémů. Protože se ale rajčata v nejspodnějším plátu sušila rychleji, přibližně jednou za hodinu jsem prohodila pláty přesně obráceně, takže proces sušení byl poměrně vyrovnaný. Celkově trval asi 9 hodin, ale je to individuální, záleží na spotřebiči, síle koleček i druhu rajčat... Usušená rajčata by neměla být příliš tvrdá nebo dokonce křehká, naopak by měla být pružná.


Hotovo. Usušená rajčata:

Usušená rajčata jsem skládala do pečlivě vymytých sklenic se šroubovacím uzávěrem. Udělala jsem dvě verze - bylinkovou a pikantní. U té první jsem rajčata vydatně prokládala čerstvou bazalkou a snítkami tymiánu. Do těch druhých jsem přidala vždy dvě malé pálivé feferonky.  

Na závěr jsem vše zalila kvalitním panenským olivovým olejem. Dávala jsem pozor, aby se dostal všude a ve sklenici nezůstaly vzduchové bubliny. Pod víčkem jsem ponechala asi 2 cm místa, ale rajčata jsem do oleje zalitá celá.

A tady už je výsledek. Nakládaná sušená rajčata domácí výroby. Celý proces je velice snadný, jen samotné sušení je poměrně zdlouhavé a je třeba mít čas sušičku čas od času zkontrolovat...

Oživení skleněných svícnů na čajovou svíčku

Malá ukázka toho, jak se dají velice jednoduše oživit obyčejné skleněné svícny, do kterých se vkládá čajová svíčka. Stačí jen vitrážové či jiné barvy na sklo, kontura a případně i vitrážová páska...

Oživení starého talíře po babičce

V komoře jsem vyhrabala starý talíř, který už nevypadal moc pěkně, vzor na něm byl místy nehezky otřelý. Bylo mně ho ale líto vyhodil, protože jinak mu vůbec nic nebylo. A tak jsem se rozhodla, že je ideálním kouskem, na kterém můžu zkusit experimentovat s barvami. Když to pokazím, nic se nestane a talíř přece jen poletí do popelnice...

Nejdříve jsem ho pořádně umyla a na závěr pro jistotu opláchla v octové vodě (aby barvy dobře držely). Protože talíř je v pořádku až na ornament, rozhodla jsem se přemalovat pouze obvodový pás.

Pro renovaci talíře jsem si vybrala univerzální barvy, které jsou použitelné i na keramický materiál a nemusí se vypalovat. Nejdříve jsem obvodový pás pomocí štětce natřela bílou barvu. I na obrázku je vidět, že povrch není hladký, ale tahy štětce vytvořily nerovnosti. Do budoucna bude tedy lepší použít na podkladovou plošnou barvu jinou metodu (musím zapátrat). 

Po důkladném proschnutí barvy jsem se již věnovala samotnému malování. Protože původní motiv byl květinový, rozhodla jsem se u něj zůstat, i když v jednodušší variantě. Aby zakryla přechod mezi středem talíře a malovaným pásem, vytvořila jsem tenkým štětcem růžovou linku. Další jsem udělala i na samotném okrajovém obvodu talíře.

A tady už je výsledkem pokusu o renovaci talíře. Výsledek není nijak světový, ale k použití alespoň na zahradu apod. poslouží...

Pokud se vám líbí moje tvoření a některý výrobek vás více osloví, nebojte se mě oslovit, moc ráda vytvořím podobný i pro vás. 

Zvolené barvy, motiv a celkové provedení mohu uzpůsobit dle vašeho přání a požadavků. 

,

Jednoduchý povlak na polštář á la patchwork

Na úvod možná trochu netradiční upozornění - je docela dobře možné, že na tento příspěvek se snese vlna kritiky od zkušených šiček. Jsem totiž úplný začátečník a s šicím strojem se teprve učím metodou pokus-omyl. Tento návod tak není dokonalý a jistě se v něm najde spousta bodů, které by se daly udělat jinak a lépe (za to se dopředu omlouvám).

I když tvrdím, že neumím šít, rozhodla jsem se vyzkoušet patchworkový vzor a ušít jednoduchý povlak na polštář. 

Nejprve jsem si vybrala látky, které by se mně líbilo zkombinovat. Ty jsem vyprala a po usušení vyžehlila. Pak jsem vymýšlela vzor, po nekonečném přeskládávání látek sem a tam jsem se rozhodla pro sestavu z  jednoduchých čtverců.

Vše jsem si odměřila na polštář o velikosti 40 x 40 cm, ke každému čtverci jsem připočítala z každé strany 2 cm na sešití. Látku jsem rozstříhala na jednotlivé díly.

Pak jsem na šicím stroji začala jednotlivé díly sešívat k sobě. Vždy lícem k líci, a to jednoduchým rovným stehem (začátek a konec jsem zapošila). Čtverce jsem si také před sešitím přichytila špendlíkem, aby se od sebe při manipulaci nerozjely.

Takto už vypadají první dva čtverce sešité k sobě z rubové strany.

Šev jsem následně důkladně rozžehlila.

Stejným způsobem jsem sešila všechny ostatní díly, postupovala jsem po jednotlivých pásech. Nakonec jsem tak získala tři pruhy sešité ze čtverců, u všech jsem opět rozžehlila všechny švy.

I tyto pruhy jsem sešila rovným stehem k sobě, opět líc k líci. Vždy jsem si díly předem pečlivě našpendlila.

Nemám zde výsledek vyobrazen z rubové strany, ale po kompletním sešití přední strany jsem ji ještě objela cik-cak stehem. Nevím ale, jestli by nebylo příště dobré takto obšít i každý z nastříhaných čtverečků před sešitím (třeba nějaká zkušenější paní poradí). 

Dál už jsem pokračovala stejně jako při šití jednoduchého polštáře (postup jsem již nefotila). Zadní stranu jsem vytvořila ze dvou dílů z jednoduché světlé látky. Zhruba uprostřed jsem nechala asi 25 cm velký otvor (ještě bych chtěla přidělat knoflík na zapínání, ale to jsem zatím nestihla). Přední i zadní díl jsem na závěr sešila k sobě.

A toto je již výsledný povlak na polštář á la patchwork. 

Malované skleněné kolečko 

(třeba jako podložka pod cokoliv)

Propadnout kouzlu malování na sklo je poměrně snadné a rychle vzniká závislost. Je to nebezpečné, protože člověk by pak nejradši pomaloval úplně vše, co má zrovna po ruce, ať už je to sada památných skleniček po babičce, zavařovačky všech možných tvarů a velikostí nebo dokonce okenní tabulky.

Pro získání více cviku, jistoty a vyzkoušení různých technik jsou však nejlepší jednoduché menší skleněné tvary. Zaprvé, nejsou drahé, takže když člověk výtvor zkazí, nic strašného se neděje. Zadruhé, například oproti sklenicím jsou krásně rovné, což je ideální pro začátečníka, jelikož barva nestéká tam, kam nechceme, takže učení se na nich je jednodušší.

Tentokrát jsem si pro experimentování vybrala skleněné kolečko o průměru 10 cm. Opět je nejprve odmastila a vysušila. Pak jsem začala tvořit základní obrys prostřednictvím stříbrné kontury na sklo.

Pokaždé si chci nejprve motiv pořádně promyslet dopředu, navrhnout na papír a teprve poté přenést na sklo. Bohužel jako vždy jsem neodolala a tvořila podle fantazie rovnou "naostro".

Tentokrát jsem použila i neprůhledné nevypalovací univerzální barvy, které jsou vhodné nejen na sklo, ale například i na papír, keramiku či dřevo. Štětcem jsem jimi namalovala bílé kytičky se zlatým středem.

Poté jsem ještě dotvořila obrysové ornamenty stříbrnou konturou.

Pomocí nevypalovacích vitrážových barev na sklo jsem se pustila do vybarvování jednotlivých polí. Vybrala jsem si různé odstíny hnědé až béžové.

A to už je výsledek. Na obrázcích je vidět, že úplně na závěr jsem ještě dozdobila podložku drobnými detaily pomocí kontury.