Nové skleněné šperky - malované přívěšky na krk

Něco málo z podzimního tvoření - podzimní věnce 

A je to tady. Sychravé dny, studený vítr, ráno tma, večer tma. Samotný podzim nemám ráda, ale podzimní přírodu ano. A tak jako spousta ostatních se v tento čas pouštím do tvorby podzimních věnců. Výhodou je, že použít na jejich tvorbu se dá téměř cokoliv. Stačí si udělat procházku a posbírat to, co nás zaujme a padne do oka. Může jít například o šišky, kaštany, pěkně tvarované větvičky, různé plody (šípky, trnky, jeřabiny, rakytník, bezinky), ale i spadané zajímavě tvarované listí ze stromů nebo skořápky ořechů. 

Pak už zbývá jen pořídit korpus na věnec, běžně je k dostání například slámový nebo z polystyrenu, ale šikovnější si jej mohou sami vyrobit třeba z chvojí a pustit se do díla. K připevnění dekorací je možné použít drátek či pevnou (režnou) nit, plody se dobře připevňují pomocí lepící tavné pistole (ta je dnes běžně k sehnání snad v každém papírnictví). 

A tady ještě jeden podzimní věnec na hřbitov...

Patchworková deka pro miminko

Po ušití několika povlaků na polštáře mě svrběly prsty vyzkoušet něco dalšího. Vždycky se mně moc líbily patchworkové deky, a tak jsem se rozhodla pokusit se ušít jednu sama. Mým prvním výtvorem je deka pro miminko, takže pro začátečníka je ideální ta skutečnost, že výsledná deka není příliš velká (tady tato má přibližně 100 x 80 cm).

Nejdříve jsem si nastudovala spoustu nejrůznějších návodů, abych z nich nakonec udělala jakýsi "kompilát" a vytvořila si svůj vlastní postup;-)

Protože mně na výsledku záleželo, použila jsem kvalitní české i zahraniční bavlněné látky. 

Vybrané látky jsem před samotným šitím vyprala a vyžehlila, protože bavlna se ráda sráží. Dle druhu se uvádí přibližně 5 % na 1 metr, což je poměrně dost a určitě by byla škoda, když by se výsledné dílo po prvním vyprání zdrclo a ztratilo původní hezký vzhled - už proto se ta námaha s praním a žehlením navíc vyplatí... 

Na výplň, tedy vrstvu, která bude skrytá mezí přední a zadní stranou, jsem použila silnější vatelín.

Nejprve jsem si přibližně namyslela vzor, protože jsem začátečník a toto je první větší "patchworkový projekt", zvolila jsem jednoduchý vzor ze stejně velkých čtverců. Vše jsem si nakreslila na papír a zároveň provedla základní propočty - kolik čtverců a jak velkých budu potřebovat i jak velkou výslednou deku bych chtěla mít. 

Teorii jsem úspěšně zvládla a pustila se do té (alespoň pro mě) zábavnější části. Zatímco povlaky na polštáře jsem stříhala klasicky nůžkami, na tento větší projekt jsem se lépe dovybavila a čtverce řezala na speciální podložce pomocí řezacího kolečka a pravítka. Dobře jsem udělala! Práce s těmito pomůckami je výrazně rychlejší, přesnější a okraje látek se tolik netřepí. Kdo tyto nástroje ještě nemá, určitě doporučuji zakoupit, je to sice trošku větší investice, ale vyplatí se.

Čtverce jsem měla nastříhané a uspořádala je tak, aby se mně to líbilo. Pěknou chvíli jsem nad tím strávila a prohazovala jeden čtverec se druhým, než jsem byla spokojená. Kompozici jsem si pro jistotu ještě nafotila, když by se mně z nějakého důvodu pomíchala.

A pustila jsem se do šití. Čtverce jsem sešívala dohromady po pásech - vždy jsem si dva našpendlila k sobě líc k líci, sešila rovným stehem, připadala další a tak dále. Až jsem měla hotové všechny pásy, co nejpečlivěji jsem rozžehlila švy. 

Když jsem zjistila nějaké nerovnosti, například pokud nějaký čtverec o kousíček přečníval oproti ostatním, raději jsem je seřízla do roviny s ostatními (opět díky za skvělou podložku s řezačkou).

Pásy jsou hotové a je načase je sešít k sobě. 

Postup je stejný jako u sešívání čtverců - opět se přikládají líc k líci a sešívají rovným stehem. 

Tady je sešitá plocha zepředu.

A tady zezadu.

Jakmile jsou všechny pásy sešité dohromady, znovu se rozžehlí švy a okraje vzniklého obdélníku případně zarovnají.

Okolo plochy ze čtverců jsem ještě chtěla vytvořit širší lem ve stejném odstínu jako bude zadní díl. Proto jsem si nastříhala patřičně dlouhé pásy ze světlé bavlněné látky a ty sešila k sobě (i tyto švy jsem rozžehlila), až vznikl jeden dlouhý pás. Ten jsem přišila opět po našpendlení líc k líci. Výsledek jsem vyžehlila.

Teď nastala další důležitá část - spojit k sobě všechny tři díly (přední ze čtverců, vnitřek a zadní jednobarevný). Naměřila jsem si zadní díl ze světlé bavlny tak, aby byl o něco (cca 5 cm) větší oproti přednímu dílu. Poté jsem vystřihla vatelín s podobnou rezervou navíc. A pak jsem všechny tyto tři díly přišpendlila k sobě. Přední i zadní díl rubem k vatelínu. 

Jakmile jsem měla přišpendleno (tak, aby díly opravdu dobře držely k sobě), začala jsem na stroji prošívat rovným stehem všechny tři vrstvy, a to ve všech místech, kde byly čtverce přišité k sobě. Nakonec jsem prošila i okraj všech tří vrstev rovným stehem (asi 1,5 cm od okraje) a poté vedle rovného stehu (směrem ven) ještě pro jistotu klikatým stehem. Přebytečnou část okraje jsem odřízla.

A blížíme se k závěru. Teď je potřeba vytvořit lem a schovat tak okraje. K tomuto účelu mně posloužila světlá látka, kterou jsem použila i na zadní díl. Nastříhala, sešila a na závěr vyžehlila jsem pásek o šířce asi 10 cm, z toho 3 cm jsem sežehlila k sobě.

Tento pásek jsem k dece přišila nejprve líc k líci, a to k přední straně deky (nesežehleným okrajem). Poté jsem nepřišitou stranu otočila okolo okraje deky k zadní straně, tím se samy vytvořily rohy. 

A teď nastává okamžik, ze kterého jsem měla největší strach - ruční přišití lemu k zadní straně deky. Měla jsem obavu, že to bude trvat neskutečně dlouho a že to bude nudná otrava. Nakonec mě to ale mile překvapilo. Pustila jsem si film (na druhý pokus, film s titulky u šití není zrovna dobrý nápad) a práce šla docela rychle a co víc, dokonce mě to opravdu bavilo! Lem jsem měla přišpendlený, a jak jsem šila, postupně špendlíky končily zpět v krabičce. Rohy jsem zezadu také vždy zajistila několika stehy. Asi za dvě až tři hodiny jsem měla vše hotovo! 

Detail zadní strany po ručním přišití švu.

A tady je detail, jak vypadá zadní část lemu po ručním přišití. 

Úplně na závěr jsem deku opatrně přežehlila na střední teplotní stupeň pomocí napařovací žehličky. 

A tady je výsledek zepředu.

A ze zadní strany (ta se někdy neprošívá - prošije se jen svrchní vrstva s vatelínem, ale mně se to více líbilo takto).

A tady už je patchworková deka připravená k předání nové majitelce, budoucí mamince miminka.

Patchworková deka může sloužit k zakrytí do kočárku, ale i jako hrací nebo na odložení miminka.

Anebo jako rychlozavinovačka.

Omlouvám se, že jsem nenafotila celý postup. Do práce jsem se chvílemi tak ponořila, že jsem na focení úplně zapomněla. Při dalším tvoření to ale už zkusím napravit.

Má ušatá pomocnice

Tady ten lump mně pomáhá při mém tvoření. Většinou v nestřeženém okamžiku něco uloví (klubíčko bavlnky, odstřižek látky...) a hned si to běží zahrabat na zahradu na své tajné místo, takže to již nikdy nikdo nenajde:-)

Jmenuje se Máša, je to neurčitelný kříženec (má ale asi něco z jezevčíka) a brzy jí už bude jeden rok.

Další skleněné (zrdcadlové) tvoření

A tady je malá ukázka dalšího tvoření s vitrážovými barvami. Postup je víceméně stejný jako v předchozích příspěvcích, proto již nebudu podrobně rozepisovat, ať se pořád neopakuji;-)

A další malovaná skleněný šperk:

S pomocí vitrážové pásky a barev je možné i ozdobit zrcadlo: