Univerzální cuketová směs

Srpen je úžasným měsícem, kdy na zahrádkách dozrává zelenina a ovoce. Pokud je dobrý 
rok, většinou celou úrodu ihned nespotřebujeme, a tak hledáme způsoby, jak si uchovat sklizeň i na zimu. Kromě uskladnění v chladném sklepě a uchovávání v mražáku, je skvělým způsobem, jak zpracovat zeleninu a ovoce, zavařování. 

Jak zpracovat cukety? Možností je spousta a i na internetu je možno najít hodně tipů a receptů. U nás doma je oblíbená univerzální cuketová směs, která se dá použít například na toasty či topinky, těstoviny, pod maso, ale chutná i samotná.

Suroviny:

• 1,5 kg cukety (to je přibližně jedna velká či dvě malé cukety)
• 3 velké cibule
• 8 stroužků česneku
• 300 g kvalitního rajského protlaku
• 200 g čerstvých rajčat
• 100 g černých oliv
• cca 100 ml olivového oleje
• 3 kávové lžičky soli
• 1-2 kávové lžičky pepře
• 3 polévkové lžíce krystalového cukru
• 2 polévkové lžíce vinného octa
• 5 polévkových lžic worchesteru
• cca 1 lžička sušeného chilli či 2 nakrájené sušené papričky (podle chuti)

Postup:

Cuketu zbavíme slupky a nastrouháme na hrubém struhadle (pokud máme cuketa větší, nezapomene odstranit semínka).

Cibuli oloupeme a nakrájíme na kousky.

Česnek oloupeme a rovněž nastrouháme nebo rozetřeme.

V hluboké pánvi necháme rozpálit olej, přidáme cibulku a smažíme, dokud nezačne sklovatět. Přidáme cuketu i česnek a pár minut restujeme do změknutí.

Mezitím si nakrájíme rajčata, černé olivy a nachystáme ostatní ingredience.

Na pekáč vymazaný zbylým olejem dáme všechny suroviny včetně koření a řádně promícháme. Směs máme připravenou.  

Pekáč vložíme do trouby vyhřáté na 200 stupňů Celsia a pečeme přibližně 45 minut. V průběhu pečení nezapomeneme občas promíchat. Ihned po vytažení z trouby plníme do pečlivě umytých skleniček se šroubovacím víčkem (např. od jogurtů ve skle apod.). Po naplnění otočíme skleničky na pár minut dnem vzhůru, aby se víčko pěkně zatáhlo. A máme hotovo.

Tady už je výsledek:-)

Máte nějaký jiný osvědčený recept na úpravu cuket? Pochlubte se v komentářích:-)

Perličky z rybářské kroniky III.

„Předseda seznámil členy nejprve o špatné docházce, zvláště domácích, kteří nejvíce kritizují za rohem a nikdy na členské schůzi nebyli.“

 (zápis z roku 1969)

„To, že máme rybník, neznamená, že máme všechno. Nyní musíme zabrat. Proto bylo přijato usnesení, že bude rybník opraven a jmenovitě odpad vody. Toto usnesení bylo přijato s velkým nadšením všemi přítomnými, u kterého jen zůstalo.“

(zápis z roku 1969)

„Bylo provedeno zhodnocení rybářského výletu, který měl ohromný úspěch, co se týče návštěvnosti, nedá se zjistit, kolik se opravdu vydělalo, nikdo nedokázal spočítat.“

(zápis z roku 1975)

„Předseda spolku informuje o jednání v Brně: brigádnické hodiny neproplácet a sledovat dárce krve.“ 

(zápis z roku 1982)

„Výbor doporučuje chytání ryb ve vzdálenosti 500 m pod a 300 m nad výpustí. Ale zapomněli, že ryba migruje.“

(zápis z roku 1992)

„Následovala zpráva hospodáře H. J., L. W. a rybničního hospodáře. Tady to jednatel odflákl.“

(zápis z roku 1995)

 „V 15.30 šel soudruh B. J., člen svazu rybářů přes splav. Na splavu stál člověk s udicí v ruce, vedle něho ležela mísa a v ní se obracela ryba 15 cm dlouhá. Upozornil jsem občana, že zmíněná ryba nemá stanovenou míru a hodil jsem ji do vody. Šel jsem na druhou stranu splavu a na konci splavu slyším zmíněného občana, jak mi nadává do pitomců, blbců a různě a až půjdu zpět, že si to se mnou vyřídí. 

Asi za 5 minut jsem se vrátil a požádal jsem občana o rybářský lístek k rybolovu. Tento občan mě hrubě odpověděl, že každému vandrákovi se nebude legitimovat. Donesl jsem si kontrolní průkaz z chaty neb jsem byl v plavkách. Ani po předložení průkazu mi povolenku neukázal. 

Šel jsem za vedoucím rekreačního tábora, soudruhem S., aby mi dal adresu zmíněného občana. Zde jsem narazil na odpor a až po dlouhé domluvě podal občan soudruhu S. povolenku, kterou jsem bral z jeho ruky, ale občan mi ji chtěl vyrvat, a tak jí kus utrhl. Se zbytkem povolenky, která dle slov asi patřila jeho synovi, jsem musel odejít neb mně začali vyhrožovat, že mě z kanceláře vyhodí. 

Celá skupina rekreantů i se soudruhem S. mně nadali zlodějů apod. Rekreanti se za mnou rozběhli, hrubě mi nadávali a soudruh S. mně vyhrožoval a křičel na mě: „Počkej, já tě nechám předvést před Krajskou komisi, já jsem poslancem a já ti za to ručím, že zaplatíš, že jsi ukradl rybu a povolenku. Odpověděl jsem na jeho výrok: „Soudruhu jestli jsi poslanec, tak jsi byl zvolen, abys hájil a respektoval vládní nařízení a ne je zneužíval a podporoval lumpárnu. Bez okřiknutí níže hlášených svědků bych byl od nich obdržel nějakou přes hlavu neb se na mě již chystali.“

(z hlášení o přestupku 26. 8. 1961)

Malované skleničky

  














Doposud jsem zkoušela malování na sklo pouze na plochý povrch, ať už to byl přívěsek 
nebo podložka. Tentokrát jsem se proto pustila do něčeho trochu jiného a rozhodla se vyzkoušet si dekorování skleniček. Je to o něco složitější, protože než vitrážové barvičky na sklo proschnou, mají tendenci stékat, pokud není předmět v horizontální poloze.

Skleničky se dají sehnat v mnoha různých obchodech. Protože se teprve učím a bylo mně jasné, že bez chyb se experimentování neobejde, koupila jsem si pro začátek za pár korun obyčejné "panákovky" v asijském obchodě.

Napoprvé jsem se rozhodla pro jednoduchý motiv kytiček po spodním obvodu. Konturu na sklo jsem zvolila v měděném odstínu. Při natáčení skleničky je třeba dávat pozor, abychom při jejím držení nechtěně nesetřeli to, co už jsme vytvořili. 

Po zaschnutí přišlo na řadu vymalování prostřednictvím vitrážových barev na sklo. Protože obrysy mají měděný odstín, zvolila jsem barvu na sklo žlutou, červenou a oranžovou. Kytiček je po obvodu celkem šest. 

Stékání barev jsem nakonec vyřešila tak, že jsem vždy vymalovala jednu kytičku na jedné sklenici, zapřela ji opatrně tak, aby se samovolně neotočila a pustila se do vybarvování kytičky na další sklenici. Protože skleniček bylo dohromady šest kusů, než jsem domalovala kytičku na poslední sklenici, byla první už částečně proschlá a já se k ní vrátila a pokračovala ve vybarvování a takto pořád dokola...

A tady už je výsledek

Perličky z rybářské kroniky II.

"Po vyšetření několika členů, kteří byli toho dne u vody, si váš přísežný strážný nepočínal tak, jak má skutečný přísežný strážný jednati."
(z dopisu místní organizace Čsl. svazu rybářů roku 1961)


"Zpráva pokladníka byla přijata velmi radostně."
(zápis z roku 1961)


"Kulturní referent soudruh L. K. přečetl úryvky z politického života dneška."
(zápis z roku 1962)


"Zápis o výborové schůzi konané dne 7. srpna 1963 v autobusové čekárně bez světla za účasti osmi členů výboru. Pro nedostatečné osvětlení byla volná diskuze."


"Můj syn přistihl člena rybářského spolku s ještě jedním občanem, který se rychle vzdálil tak, aby nebyl poznán."
(z hlášení z roku 1965)


"Soudruh J. F. obviňuje M. M. z nedovoleného chytání ryb na Rákosníku, kde byl přistižen, jak chytá ryby z rybníka. 
Soudruh M. M. zapírá udání a říká, že vůbec nechytal a že neměl při sobě ani udice, a pak čím by lovil ryby. Uvádí dále, že sledoval soudruha K. s paní R., a proto se schovával."
(zápis z roku 1965)


"F. K. starší i mladší byli dne 30. dubna přistiženi hospodářem, jak loví ryby na pět prutů. Hospodář S. J. je upozornil na tento přestupek. F. K. starší jeden prut stáhl, docela pomalu a dlouze svinoval. F. K mladší avšak nesouhlasil a dal se do výstupu s hospodářem a nařkl výbor, že všichni jsou zloději. Na základě urážky výboru, že všichni jsou zloději, odsoudil výbor F. K. mladšího k zákazu chytání na dobu 2 měsíce."
(zápis z roku 1967)

"Usnesení: při lovu kapra, po jeho chycení opustit místo, aby si mohl další rybář chytnout kapra."
(zápis z roku 1969)

    Perličky z rybářské kroniky I.

Zcela náhodou se mne dostala do rukou rybářská kronika jedné nejmenované obce. Mohlo by se zdá, že obsahuje jen suché a nezáživné čtení, ale při prolistování jsem zjistila, že je tomu přesně naopak. A i když toto téma se zaměřením stránek na tvoření všeho druhu zase tak úplně nesouvisí, neodolala jsem a rozhodla jsem se podělit s ostatními, jaké záznamy byly v kronice vytvořeny...


"Je zakázáno upotřebiti k lovu vápna nebo kořalky coby mámidla" 
(z předpisů o rybářství z 19. století)

 "Pan místopředseda navrhuje, aby ten, kdo chytí tu velkou štiku, co je v našem revíru, musí vystrojit společný oběd z ní a ti členové, kteří se zúčastní obědu, musí se složit na ¼ hl.piva. Návrh byl všemi hlasy schválen." 
(zápis z roku 1936)

      "V sobotu 16.11. mělo se celý den pracovat na jezeře, ale mnoho členů zklamalo a práci ignorovalo."  
(zápis z roku 1946)


 "F. N. osel část plochy u jezera. Co si osel, to si sklidí. Odhlasováno přítomnými."
(zápis z roku 1949)


"Závěr diskuze byl velmi živý, skoro dravý."
(zápis z roku 1957)


"Jednatel B. žádá o prošetření a potrestání těch členů, kteří stanovenou funkci při rybářském výletě měli vykonat a jí se vyhnuli bez patřičného omluvení. Záležitost se probere na výroční schůzi. /byli na mol/.
(zápis z roku 1957)


"Předseda F. J. byl pozván na ustavující schůzi oblastní pobočky, ale nebyla na pozvánce uvedena hodina konání. Z důvodů toho na schůzi nejel." 
(zápis z roku 1957)


"O výborové schůzi konané dne 8. srpna 1959 v hospodě u S. za účasti dvou členů výboru. Pro malou účast členů byla pouze diskuze a trochu občerstvení."


"Skončená schůze probíhala velmi vzorně a přáním našim je, aby takových schůzí bylo víc, neb každý si něco v mysli odnesl."
(zápis z roku 1961)


"Byly přislíbeny ryby, avšak nedodány, a ty které byly dodány, tak až v pokročilém období, téměř leklé."
(zápis z roku 1961)

·         

Barevné šperky ze skla

Malování na sklo mě opravdu nadchlo a rozhodla jsem se zkusit i nějaký ten šperk. Skleněné komponenty - polotovary s otvorem pro zavěšení - jsem si objednala z internetu, a pak už jen nedočkavě vyhlížela balíček od pošťáka. Jakmile jsem se konečně dočkala, hned jsem se pustila do experimentování.


Na jednou trhu jsem viděla zajímavé skleněné šperky, jejichž hrany byly oblepené vitrážovou páskou, ale protože mnou objednané komponenty mají krásně oblou hranu, ponechala jsem ji buď zcela volnou nebo jen objela stříbrnou konturou na sklo. Ta druhá možnost není úplně ideální, protože je potřeba nanést konturu ve více vrstvách a snadno tak vznikají nerovnosti, jak je na fotkách patrné (aneb chybami se člověk učí).


Skleněné komponenty jsem nejdříve umyla ve vodě s jarem, aby se odstranila případná mastnota či jiné nečistoty. Motiv jsem si nepřekreslovala, ale tvořila jej rovnou "z hlavy". Nejprve jsem stříbrnou a v jednom případě měděnou konturou na sklo nanášením přímo z tuby vytvořila obrysy, které jsem nechala raději do druhé dne řádně zaschnout.

Stříbrná kontura na sklo

Vzniklá pole ohraničená konturou jsem poté pomocí jemného štětečku a nevypalovacích vitrážových barev vybarvovala. 

Barvičky na sklo je možné sehnat v nejrůznějších odstínech
a navíc se mohou míchat mezi sebou.

Pak jsem vše nechala opět důkladně zaschnout a nakonec do otvoru umístila provázek (ten se dá sehnat v různých variantách snad v každé galanterii nebo potřebách pro výrobu bižuterie). A je to, malovaný skleněný šperk je hotový.

Jednoduchý domácí chleba s chia semínky 

(těsto zadělané v domácí pekárně)

Asi každý z nás někdy narazil v obchodě na chleba, který "nestál za nic", buď nebyl chuťově vůbec dobrý nebo se už druhý den nedal jíst, případně vydržel sotva dva dny a začal plesnivět. Protože se nám to občas také stalo a chtěli jsme si s manželem na chlebu opravdu pochutnat, zkusili jsme si jej udělat doma. A zjistili jsme, že nejenom dobře chutná, ale také že to není vůbec nic složitého.

Suroviny:

• 350 ml vody
• 300 g pšeničné mouky hladké
• 300 g pšeničné mouky špaldové
• 2 polévkové lžíce oleje
• 1 polévková lžíce octa
• 2 kávové lžičky soli
• 2 kávové lžičky celého kmínu
• 2 kávové lžičky chia semínek
• balíček sušeného droždí
• případně voda, olej či mléko na potření

Postup:

Těsto necháme umíchat a vykynout v domácí pekárně. Postupujeme podle zásad pečení v domácí pekárně, to znamená, že nejdříve dáme do nádoby tekuté ingredience a sypké až na ně. Já dávám v pořadí: voda, olej, ocet a mouka. Sůl, kmín a chia semínka umístíme do rohů, droždí do důlku uprostřed. Zvolíme program "TĚSTO".

Hotové těsto z nádoby vyklepeme na pomoučněný vál a ještě ručně řádně prohněteme. Vytvarujeme bochník a přendáme na plech vyložený pečícím papírem. Posypeme moukou, zakryjeme slabší čistou utěrkou a na plechu necháme ještě asi 30 minut kynout.  

Vykynuté těsto vložíme do troubu vyhřáté na 250°C, většinou dávám na spodek i plecháček s vodou, aby lépe vyskočilo. Po 15 minutách snížíme teplotu na 180°C a ještě asi 30-40 minut dopékáme. Po snížení teploty zároveň chleba potíráme vodou, mlékem či olejem, aby měl krásnou lesklou kůrku (můžeme i posypat kmínem či chia semínky, případně obojím). Tento domácí chléb je chutný a dlouho vydrží.

Varianta sypaná lněnými semínky

Skleněná podložka s barevnými kolečky

Malované sklo má své kouzlo a zároveň představuje krásnou i vkusnou dekorací do každé domácnosti. Není zase tak složité, zkusit si vyrobit nějaký kousek i doma, chce to jenom trochu cviku. V dnešní době již navíc není problém sehnat všechny potřebné pomůcky.

Nejprve budeme potřebovat sklo, na které chceme malovat. Sklíčka různých velikostí i tvarů lze zakoupit ve výtvarných potřebách nebo objednat z internetových obchodů. Pro tvorbu dekorační podložky jsem si zvolila kolečko o průměru 10 cm.

Sklo, na které budeme malovat, si odmastíme například v saponátu.

Motiv si můžeme předem promyslet a předkreslit na obyčejný kancelářský papír. Pokud na něj poté skleněné kolečko umístíme, můžeme jednoduše návrh kopírovat na sklo. Pokud si netroufneme malovat hned „na čisto“, můžeme motiv nejprve přenést pomocí tužky na sklo (ta se dá sehnat za pár korun v nejrůznějších barevných odstínech).

Kolečka malujeme prostřednictvím kontury na sklo. Já jsem použila stříbrnou konturu na sklo Pébéo Vitrea, která se nanáší přímo z tuby. Jakmile jsem měla všechny obrysy hotové, nechala jsem je do druhého dne pořádně zaschnout (pokud chceme mít výsledek ještě odolnější, můžeme naše dílo po jednodenním proschnutí zapéct v domácí troubě na 160°, tím se stane kontura odolná i proti čisticím prostředkům).

Kontura na sklo

Konturou máme na podložce namalované obrysy koleček. Teď se pustíme do vymalování. K tomuto účelu jsem použila barvy na sklo opět od Pébéo Vitrea, tentokrát nevypalovací (předměty malované nevypalovacími barvami slouží jen jako dekorace, nehodí se k praktickému používání např. v kuchyni). Plochu mezi jednotlivými konturami vymalováváme pečlivě, přetáhnutí nevypadá hezky (ale jde před zaschnutím opatrně setřít). 

Vitrážová barva na sklo

Kolečka mám na vnějším obvodu tmavá a postupně ke středu je odstín stále světlejší. To pro to, že jsem okrajovou plochu vybarvila neředěnou barvou a postupně jsem přidávala tzv. zesvětlující médium, které jsem s barvou smíchala, a tak dosahovala stále světlejších odstínů.

Opět necháme řádně, nejlépe alespoň 24 hodin, proschnout a máme hotovo. U podložky, kterou jsem dělala já, je vidět, že ještě nemám dostatek cviku, především kontury nejsou zcela čisté.